Tetralogie o smrti v Národním muzeu
Ve čtvrtek 19. března 2015 se otevřely pro širokou veřejnost brány Nové budovy Národního muzea s tematickou výstavou zaměřenou na smrt (www.smrtvmuzeu.cz). Jedná se o poslední část tetralogie, kterou pro své návštěvníky v loňském a letošním roce připravilo Národní muzeum v rámci nevšedního výstavního cyklu o smrti. Nyní je celý výstavní cyklus dostupný pro návštěvníky a tvoří kompaktní celek.
Pokud máte zájem, přijměte tedy moji stručnou pozvánku na skutečně nevšední prohlídku po jednotlivých muzeích Národního muzea, které spojuje jeden motiv – Smrt. Aby návštěvníkovi cesta dobře ubíhala, a nemusel se na svých cestách vracet, začněme v Musaionu v Kinského zahradě s výstavou nazvanou „Onen svět“. Pak pokračujeme Karmelitskou ulicí a navštívíme České muzeum hudby, kde nás přivítá výstava „Smrt kmotřička“. Z muzea se příjemnou procházkou dostaneme na Kampu a přes Karlův most na Staré město – odtud je to již jen kousek do Náprstkova muzea asijských, afrických a amerických kultur s výstavou „Rituály smrti“ – a na závěr nás očekává Nová budova Národního muzea s výstavou nazvanou „Smrt“ a „Smrtelné slasti“.
Onen svět
Výstava ukazuje, jak se lidé vyrovnávali s úmrtí jim blízkých. Smrt našich blízkých byla a je vždy bolestivou událostí. Rituály spojené s odcházením, a pohřbíváním nám mohou pomoci se s touto bolestivou událostí vyrovnat. Je to nejen rituál posledního rozloučení s tím, kdo umírá a případné vzájemné odpuštění, ale i pohřební rituál a truchlení. Snahou živých bylo v minulosti i usnadnit zemřelému přechod na Onen svět; i této oblasti si výstava všímá.
Pokud máte zájem, přijměte tedy moji stručnou pozvánku na skutečně nevšední prohlídku po jednotlivých muzeích Národního muzea, které spojuje jeden motiv – Smrt. Aby návštěvníkovi cesta dobře ubíhala, a nemusel se na svých cestách vracet, začněme v Musaionu v Kinského zahradě s výstavou nazvanou „Onen svět“. Pak pokračujeme Karmelitskou ulicí a navštívíme České muzeum hudby, kde nás přivítá výstava „Smrt kmotřička“. Z muzea se příjemnou procházkou dostaneme na Kampu a přes Karlův most na Staré město – odtud je to již jen kousek do Náprstkova muzea asijských, afrických a amerických kultur s výstavou „Rituály smrti“ – a na závěr nás očekává Nová budova Národního muzea s výstavou nazvanou „Smrt“ a „Smrtelné slasti“.
Onen svět
Výstava ukazuje, jak se lidé vyrovnávali s úmrtí jim blízkých. Smrt našich blízkých byla a je vždy bolestivou událostí. Rituály spojené s odcházením, a pohřbíváním nám mohou pomoci se s touto bolestivou událostí vyrovnat. Je to nejen rituál posledního rozloučení s tím, kdo umírá a případné vzájemné odpuštění, ale i pohřební rituál a truchlení. Snahou živých bylo v minulosti i usnadnit zemřelému přechod na Onen svět; i této oblasti si výstava všímá.
Smrt kmotřička
Výstava se ve své podstatě zaměřila zejména na vnímání a chápání smrti v celém širokém spektru umění – literatura, poezie, próza, divadlo, film, malířství, sochařství a další. Nabízí nám možnost vyposlechnout si (kromě jiných) i skladby: Hádala se duše s tělem, Mezi horami, Smrt kmotřička; zamyslet se nad Čapkovými satirickými kresbami, terezínskými kresbami z doby nacistické okupace, usmát se nad smrtí znázorňovanou Ladislavem Smoljakem v představení Nejistá sezóna nebo se zamyslet nad pohádkou pro dospělé s Dagmar Veškrnovou a Bolkem Polívkou nazvané „O bábě hladové“. Najdeme zde i utrpení a smrt v době politických procesů a texty básní a písní našich autorů, které se vztahují k tomuto tématu. Jak autoři výstavy uvádějí, smrt děsí i fascinuje. A proto je i věčným tématem pro všechny druhy umění – tématem velmi inspirativním, spolu s láskou vůbec nejčastějším.
Když vyjdete z Českého muzea hudby, můžete do Náprstkova muzea zvolit příjemnou procházku, která Vám volnou chůzí zabere asi 40 minut. Cestou projdete kolem Lennonovy zdi, u které se můžete zaposlouchat do skladeb skupiny Beatles. Pak přejdete přes most nad Čertovkou, kde uvidíte nejen mlýnské kolo a vodníka, ale rovněž tisíce zámků, které jsou na jeho zábradlí připevněny. Projdete přes Kampu na Karlův most a přejdete na pravý břeh Vltavy. Zde klikatými uličkami dorazíte na Betlémské náměstí, kde pod číslem popisným 1 je Náprstkovo muzeum.
Rituály smrti
Náprstkovo muzeum připravilo výstavu na téma Rituálů smrti a představuje je z pohledu různých společností celého světa. V mimoevropském prostředí se setkáváme s celou plejádou podob smrti, s rozličným přístupem a duchovní náplní tohoto fenoménu. Výstava nabízí srovnání napříč nejrůznějšími kulturními kontexty v různých časových obdobích od starověku po současnost (Baďurová a kol., 2014). Výstava je rozdělena na tři celky podle rituálních okruhů – odloučení, přechod a návrat. Najdete zde pohřební rituály pocházející ze subsaharské Afriky; chápání smrti ve starém Egyptě; smrt v čínské kultuře a tibetském buddhismu; rituály smrti v Japonsku; umírání, smrt a pohřební rituály v Indii a v Islámu; kult předků a pohřební rituály v jihovýchodní Asii; kult předků v Oceánii – Melanésii; pohřbívání v předkolumbovských kulturách Jižní Ameriky; rituály smrti v Severní Americe a starověkou Mezoameriku. Z Náprstkova muzea projděte ulicí Na Perštýně, přes Národní třídu na Václavské náměstí. V jeho horní části nalevo, od historické budovy Národního muzea, se nachází jeho Nová budova.
Výstava se ve své podstatě zaměřila zejména na vnímání a chápání smrti v celém širokém spektru umění – literatura, poezie, próza, divadlo, film, malířství, sochařství a další. Nabízí nám možnost vyposlechnout si (kromě jiných) i skladby: Hádala se duše s tělem, Mezi horami, Smrt kmotřička; zamyslet se nad Čapkovými satirickými kresbami, terezínskými kresbami z doby nacistické okupace, usmát se nad smrtí znázorňovanou Ladislavem Smoljakem v představení Nejistá sezóna nebo se zamyslet nad pohádkou pro dospělé s Dagmar Veškrnovou a Bolkem Polívkou nazvané „O bábě hladové“. Najdeme zde i utrpení a smrt v době politických procesů a texty básní a písní našich autorů, které se vztahují k tomuto tématu. Jak autoři výstavy uvádějí, smrt děsí i fascinuje. A proto je i věčným tématem pro všechny druhy umění – tématem velmi inspirativním, spolu s láskou vůbec nejčastějším.
Když vyjdete z Českého muzea hudby, můžete do Náprstkova muzea zvolit příjemnou procházku, která Vám volnou chůzí zabere asi 40 minut. Cestou projdete kolem Lennonovy zdi, u které se můžete zaposlouchat do skladeb skupiny Beatles. Pak přejdete přes most nad Čertovkou, kde uvidíte nejen mlýnské kolo a vodníka, ale rovněž tisíce zámků, které jsou na jeho zábradlí připevněny. Projdete přes Kampu na Karlův most a přejdete na pravý břeh Vltavy. Zde klikatými uličkami dorazíte na Betlémské náměstí, kde pod číslem popisným 1 je Náprstkovo muzeum.
Rituály smrti
Náprstkovo muzeum připravilo výstavu na téma Rituálů smrti a představuje je z pohledu různých společností celého světa. V mimoevropském prostředí se setkáváme s celou plejádou podob smrti, s rozličným přístupem a duchovní náplní tohoto fenoménu. Výstava nabízí srovnání napříč nejrůznějšími kulturními kontexty v různých časových obdobích od starověku po současnost (Baďurová a kol., 2014). Výstava je rozdělena na tři celky podle rituálních okruhů – odloučení, přechod a návrat. Najdete zde pohřební rituály pocházející ze subsaharské Afriky; chápání smrti ve starém Egyptě; smrt v čínské kultuře a tibetském buddhismu; rituály smrti v Japonsku; umírání, smrt a pohřební rituály v Indii a v Islámu; kult předků a pohřební rituály v jihovýchodní Asii; kult předků v Oceánii – Melanésii; pohřbívání v předkolumbovských kulturách Jižní Ameriky; rituály smrti v Severní Americe a starověkou Mezoameriku. Z Náprstkova muzea projděte ulicí Na Perštýně, přes Národní třídu na Václavské náměstí. V jeho horní části nalevo, od historické budovy Národního muzea, se nachází jeho Nová budova.
Smrt
Smrt a smrtelné slasti jsou jedna výstava, která je umístěna v Nové budově Národního muzea. Každá z nich je však umístěna do jiného patra – Smrt v přízemí a Smrtelné slasti v 1. patře. Smrt v Nové budově Národního muzea je vyvrcholením stejnojmenného výstavního cyklu. Výstava je rozdělena na čtyři části, které na sebe plynule navazují a tvoří kompaktní celek. První se otevírá se zaměřením na „Život a smrt v historii Země“. Zde se vydáte po stopách života a smrti v nejstarších dobách naší planety. Výstava Vám představí smrt i jako součást biologických procesů, protože koloběh přírody je nekonečný.
Druhá část výstavy nese název „Pohřbívání“. Je zaštítěna mottem, které nacházíme na vchody některých hřbitovů nebo na pomnících: „Co jste Vy, byli jsme i my. Co jsme my, budete i Vy.“ Najdete zde exponáty z celé oblasti pohřbívání – průřezový nákres hrobu, nástroje používané v thanatopraxi, umrlčí prkna, máry, rubáš, ekologickou i běžnou urnu, urnový hrob, rakev, ale i hudbu hranou při rozloučení se zemřelým a samozřejmě i drobné dary, které se v minulosti dávaly zemřelým do hrobu. Návštěvník zde rovněž nalezne průřez odbornou literaturou v oblasti pohřebnictví – a nalezne zde také výtisky Slovenského pohrebníctva.
Třetí – předposlední – část výstavy je nazvaná „Podoby smrti“. Jaké podoby může mít smrt? Předčasná úmrtí v důsledku nevyléčitelné nemoci, války, otravy, epidemie, popravy, vraždy a sebevraždy. Profese, které na nich participují – pracovníci hospicových sdružení, patologové a soudní lékaři, policejní detektivové, kati a další. Čekají Vás exponáty, se kterými se „běžný smrtelník“ zpravidla nesetká – pitevní stůl, sbírka lebek se stopami nemocí, popravčí meč, katovské smyčky a šibenice, vražedné nástroje, místo trestného činu vraždy a další.
Poslední část výstavy se věnuje otázkám „Vyrovnání se se smrtí a pohřební rituály“. Tato čtvrtá část je velmi úzce provázána se všemi třemi předchozími. Péče o nemocné a umírající, jejich příprava na smrt, vyrovnání se se světem, který opouštíme, odpuštění a narovnání mezilidských vztahů, vypořádání se s majetkem.
Smrtelné slasti
Jsou poněkud netypickou výstavou, neboť není vhodná pro návštěvníky mladší osmnácti let. Výstava se zaměřuje na takové aktivity, které člověku přinášejí slasti, ale zároveň mu mohou přinést i zkázu. Cílem výstavy není diktovat, poučovat, moralizovat nebo šokovat. Najdete zde nejen exponáty zaměřené na kouření tabáku a modely rakoviny plic; pití všemožných alkoholických nápojů a cirhotický zánět jater; užívání nelegálních návykových látek – ale rovněž se výstava nevyhnula otázkám nelátkových závislostí – brutální počítačové hry, kyberšikana a online pornografie.
Ve vitrínách naleznete nestoudně nemravné ex libris, japonský dřevotisk ilustrující linii sexuálních deviací a mohutný falický symbol rituálního předmětu. Výstava poukazuje na rozdíl mezi typem pornografie, chtíčem a dávnou kulturou. Dozvíte se informace o organizaci Rozkoš bez rizika a o mýtech a stereotypech, které doprovázejí prostituci. Výstava také upozorňuje na adrenalinové aktivity, které člověk pošetile vyhledává a na fatální následky, které jí mohou doprovázet. Najdete zde i exponáty týkající se dopingu ve sportu.Ať se rozhodnete, že navštívíte celý výstavní cyklus, nebo jen jednu expozici, přeji Vám, aby Vás výstava nadchla, a aby Vás obohatila svoji rozmanitostí a pestrostí. Podrobné informace o všech výstavách můžete najít na webových stránkách Národního muzea (www.nm.cz).
Text a fotografie Mgr. Jaroslav Šejvl, Klinika adiktologie 1. LF UK a VFN v Praze
© Slovenské pohrebníctvo
Smrt a smrtelné slasti jsou jedna výstava, která je umístěna v Nové budově Národního muzea. Každá z nich je však umístěna do jiného patra – Smrt v přízemí a Smrtelné slasti v 1. patře. Smrt v Nové budově Národního muzea je vyvrcholením stejnojmenného výstavního cyklu. Výstava je rozdělena na čtyři části, které na sebe plynule navazují a tvoří kompaktní celek. První se otevírá se zaměřením na „Život a smrt v historii Země“. Zde se vydáte po stopách života a smrti v nejstarších dobách naší planety. Výstava Vám představí smrt i jako součást biologických procesů, protože koloběh přírody je nekonečný.
Druhá část výstavy nese název „Pohřbívání“. Je zaštítěna mottem, které nacházíme na vchody některých hřbitovů nebo na pomnících: „Co jste Vy, byli jsme i my. Co jsme my, budete i Vy.“ Najdete zde exponáty z celé oblasti pohřbívání – průřezový nákres hrobu, nástroje používané v thanatopraxi, umrlčí prkna, máry, rubáš, ekologickou i běžnou urnu, urnový hrob, rakev, ale i hudbu hranou při rozloučení se zemřelým a samozřejmě i drobné dary, které se v minulosti dávaly zemřelým do hrobu. Návštěvník zde rovněž nalezne průřez odbornou literaturou v oblasti pohřebnictví – a nalezne zde také výtisky Slovenského pohrebníctva.
Třetí – předposlední – část výstavy je nazvaná „Podoby smrti“. Jaké podoby může mít smrt? Předčasná úmrtí v důsledku nevyléčitelné nemoci, války, otravy, epidemie, popravy, vraždy a sebevraždy. Profese, které na nich participují – pracovníci hospicových sdružení, patologové a soudní lékaři, policejní detektivové, kati a další. Čekají Vás exponáty, se kterými se „běžný smrtelník“ zpravidla nesetká – pitevní stůl, sbírka lebek se stopami nemocí, popravčí meč, katovské smyčky a šibenice, vražedné nástroje, místo trestného činu vraždy a další.
Poslední část výstavy se věnuje otázkám „Vyrovnání se se smrtí a pohřební rituály“. Tato čtvrtá část je velmi úzce provázána se všemi třemi předchozími. Péče o nemocné a umírající, jejich příprava na smrt, vyrovnání se se světem, který opouštíme, odpuštění a narovnání mezilidských vztahů, vypořádání se s majetkem.
Smrtelné slasti
Jsou poněkud netypickou výstavou, neboť není vhodná pro návštěvníky mladší osmnácti let. Výstava se zaměřuje na takové aktivity, které člověku přinášejí slasti, ale zároveň mu mohou přinést i zkázu. Cílem výstavy není diktovat, poučovat, moralizovat nebo šokovat. Najdete zde nejen exponáty zaměřené na kouření tabáku a modely rakoviny plic; pití všemožných alkoholických nápojů a cirhotický zánět jater; užívání nelegálních návykových látek – ale rovněž se výstava nevyhnula otázkám nelátkových závislostí – brutální počítačové hry, kyberšikana a online pornografie.
Ve vitrínách naleznete nestoudně nemravné ex libris, japonský dřevotisk ilustrující linii sexuálních deviací a mohutný falický symbol rituálního předmětu. Výstava poukazuje na rozdíl mezi typem pornografie, chtíčem a dávnou kulturou. Dozvíte se informace o organizaci Rozkoš bez rizika a o mýtech a stereotypech, které doprovázejí prostituci. Výstava také upozorňuje na adrenalinové aktivity, které člověk pošetile vyhledává a na fatální následky, které jí mohou doprovázet. Najdete zde i exponáty týkající se dopingu ve sportu.Ať se rozhodnete, že navštívíte celý výstavní cyklus, nebo jen jednu expozici, přeji Vám, aby Vás výstava nadchla, a aby Vás obohatila svoji rozmanitostí a pestrostí. Podrobné informace o všech výstavách můžete najít na webových stránkách Národního muzea (www.nm.cz).
Text a fotografie Mgr. Jaroslav Šejvl, Klinika adiktologie 1. LF UK a VFN v Praze
© Slovenské pohrebníctvo
publikované vo vydaní SP II. 2015
Späť na tému Česká republika
Kliknutím na obrázok otvoríte fotoprílohu
Prezrite si pohodlne ďalších 11 fotografií, autor Jaroslav Šejvl a Pavel Ondera
